Pro malou Lenku

Jarek Nohavica

1:JG#mak mi tak docházejí sC#7íly, já pF#od jazykem cF#/Fítím sD#míru,
vG#míru, ztrácím vC#7íru, a to mě mF#íchá,
mG#minomety reflektorů střC#7ílí, jsem malýmF# terčF#/Fem na biD#mtevním poli,
kdekdo mě skG#molí, a to mě bC#7olí, u srdce pF#íchá.
R:RG#mána jsou smutnější než vC#7ečer,
z rozbitého nF#osu krF#/Fev mi tD#meče,
na čísle G#m56 10C#79 nikdo to nF#ebere,
rG#mána jsou smutnější než vC#7ečer,
na hrachu klF#ečet, klF#/Fečet, klD#mečet,
G#mopustil mě můj děd VšC#7evěd a zas je F#úterek.
JG#mak se ti vC#7ede? No nF#ěkdy fajn a nF#/Fěkdy je to v hD#máji,
dva pG#mozounisti z vesnické kC#7utálky pod okny mi hrF#ají:
tú tú tG#mú ..C#7.  F#  D#m   G#m   C#7   F#  G#m   C#7   F#  D#m   G#m   C#7   F# 
2:Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.
3:Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.
R:Rána jsou smutnější než večer,
z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer,
na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají:
tú tú tú ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:22.054+00:00
Výsledky hledání: